Dvojice střelců v koncovce
IM David Dejf Kaňovský
Dvojice střelců v koncovce je často velkou výhodou. Dva střelci se vzájemně doplňují a ovládají celou šachovnici, samozřejmě platí-li důležitá podmínka, že pozice je otevřená a hraje se na obou křídlech (především první podmínka je nutná!). Již první mistr světa stanovil plán, jak správně postupovat při hře s dvojicí střelců, který více méně platí dodnes:
- Rozmístíme své pěšce tak, aby soupeřův jezdec neměl žádné opěrné body v centru, resp. opěrné body vůbec!
- Zaženeme jezdce na kraj, resp. na co nejpasivnější pozici!
- Centralizujeme krále a zároveň bráníme v centralizaci soupeřovu králi!
- Uskutečníme výhodnou výměnu! Tzn. že získáme buď lepšího střelce proti jezdci nebo dobrého střelce proti špatnému střelci. Výjimečně můžeme přejít i do (vyhrané!) pozice nestejnopolných střelců, určitou výjimkou pak je přechod do „nestejnopoláků“ s cílem remízy, především pokud má strana s dvojicí střelců např. pěšce méně a stojí hůře.
- Realizujeme získanou výhodu!
Že to zní příliš složitě? Ale kdepak! Hned na prvním příkladě samotného zakladatele pozičního učení si názorně ukážeme, že v praxi je to vlastně úplně jednoduché…